replika Harley Davidson Softail

Technologie 3D tisku se stále zdokonaluje, a brzy nastane den, kdy dosáhne dalších a stále vyšších met ve výrobě nejrůznějších součástek a dílů k rozličnému využití. Jednu docela zásadní metu dosáhl – byla vyrobena první funkční motorka.

Srdce mnohých motofandů se zachvěla očekáváním, když švýcarská TE Connectivity vyrobila pomocí 3D tisku repliku Harley Davidson Softail. A vyvstala otázka: Budeme si moci zanedlouho vyrobit motku (nebo její některé díly) na 3D tisku i my sami?  Prezentace tohoto počinu na Rapidu 2015 v Kalifornii nenechala nikoho na pochybách, že ten den se blíží.

detail repliky H-D Softail z 3D tisku

Ač neoplývá Harley Davidson Softail v 3D tisku nijak extra výkonem, je to přeci dost obojetné. Vždyť mimo elektromotor, elektrické rozvody, brzdový systém, baterie, boční stojánek, pneumatiky, zrcátka, plus některé šrouby, je vše vyrobeno ryze  a pouze z ABS plastu. Důležitý je ten úplně první krok, který již byl učiněn právě Švýcary z TE Connenctivity. Ale vraťme se k technickým parametrům.

Pod sedlem 3D replice Harley Davidson Softail dlouhé 2,4 metru bublá (nebo spíše vrní) elektromotor 750W, o jedné koňské síle a maximální dosažitelná rychlost je okolo 24km/h. Naopak mile překvapuje nosnost rámu, která je na plast docela slušná – dost dobrých 180 kg. Vymakaná jsou i ložiska kol, na něž byl použit speciálně tvrzený plast. Celá motorka pak má hmotnost pohybující se okolo 113 kg.

Detail H-D Softail

Hlavní nosné části byly konstruovány ve Fused Deposition Modeling (FDM) technologii, což je proces vstřikování vrstvy po vrstvě ABS (akrylonitrilbutadienstyren) plastu, obohaceného o odolnou pryskyřici. Takto byly tištěny některé částí s dynamickými vlastnosti, jako například rám. A některé kovové části, jako tělesa světlometu byly vytištěny v bronzu prostřednictvím Direct Metal Laser Slinování (DML), při němž laser taví požadovaný tvar z několika vrstev kovového prášku. Očividně to nebylo nic lehkého ani jednoduchého.

Jistě je všem jasné, že za výrobou motky na 3D tisku stojí mnoho a mnoho hodin vymýšlení, zkoušení co lze a nelze, vyrábění a testování součástek, dolaďování všeho, včetně plastové směsi materiálu a veškerého nastrojení repliky. Suma sumárum to čítalo tisícovku hodin výroby a cena se vyšplhala v přepočtu na nějakých 625 tisíc korun.

detail prototypu H-D Softail z 3D tisku

A ač je replika prezentována jako první prototyp, jde o druhé sestavení prvního poté, co při přepravě byly některé části poškozeny. Lidé z TE Connectivity to však vzali jako výzvu k ještě lepšímu výsledku a neprohloupili. A vydali do světa jasný signál – jsou tu slibné vyhlídky na využití 3D tisku v moto světě.

Zdroj foto: TE Connectivity