Mýtus č. 1: Nové pneumatiky nepotřebují zajet

Jedním z nejrozšířenějších omylů je přesvědčení, že nové motocyklové pneumatiky mají od první jízdy maximální přilnavost.

Ve skutečnosti je vhodné prvních zhruba 100 až 200 kilometrů jezdit opatrně. Nové pneumatiky si potřebují „sednout“ a jejich povrch se postupně přizpůsobí běžnému provozu. Prudké náklony nebo ostrá akcelerace hned po výměně mohou zvýšit riziko smyku.

Mýtus č. 2: Čím hlasitější výfuk, tím bezpečnější jízda

Řada motorkářů věří, že hlasitý výfuk zajistí, že je ostatní řidiči lépe uslyší. Ve skutečnosti většina zvuku směřuje za motocykl a řidiči v autech se zavřenými okny nebo puštěným rádiem vás často uslyší až ve chvíli, kdy je téměř míjíte.

Bezpečnost mnohem více zvyšuje předvídavá jízda, kvalitní ochranné oblečení s reflexními prvky a správné umístění motocyklu v jízdním pruhu.

Mýtus č. 3: Řetěz stačí namazat jednou za čas

Správná údržba motocyklu zahrnuje pravidelnou péči o řetěz. Nestačí jej pouze občas promazat. Před mazáním je vhodné odstranit staré nečistoty a zkontrolovat správné napnutí.

Příliš volný nebo naopak přepnutý řetěz se rychleji opotřebovává a může negativně ovlivnit plynulost jízdy.

Mýtus č. 4: Motor je nejlepší zahřívat dlouho na místě

Mnoho jezdců nechává motorku několik minut běžet na volnoběh. Moderní motory to však obvykle nepotřebují.

Po nastartování stačí krátká chvíle, než se olej dostane do všech částí motoru. Poté je vhodnější vyrazit a prvních několik kilometrů jet klidným tempem bez vysokých otáček. Motor se zahřeje rychleji a rovnoměrněji.

Mýtus č. 5: ABS zkracuje brzdnou dráhu za všech okolností

Systém ABS výrazně zvyšuje bezpečnost, protože zabraňuje zablokování kol při prudkém brzdění. To ale neznamená, že vždy zkrátí brzdnou dráhu.

Na štěrku, písku nebo sypkém povrchu může být brzdná dráha s ABS delší než bez něj. Největší výhodou systému je především zachování ovladatelnosti motocyklu.

Mýtus č. 6: Kontrola tlaku v pneumatikách není důležitá

Správný tlak v pneumatikách ovlivňuje stabilitu motorky, spotřebu paliva i opotřebení pneumatik. Přesto mnoho jezdců kontroluje tlak pouze na začátku sezóny.

Ideální je prověřit jej alespoň jednou za několik týdnů a vždy před delší cestou nebo dovolenou.

Mýtus č. 7: Kvalitní oblečení potřebuji jen na dlouhé výlety

Právě krátké jízdy po městě bývají statisticky nejrizikovější. Přesto někteří motorkáři vyrážejí jen v tričku, kraťasech nebo teniskách.

Kvalitní přilba, bunda s chrániči, rukavice, kalhoty i pevná obuv mohou výrazně zmírnit následky pádu, a to i při nižších rychlostech.

Mýtus č. 8: Déšť je nebezpečný jen kvůli vodě

Začínající déšť bývá často nebezpečnější než silný liják. Na silnici se totiž smíchají prach, oleje a další nečistoty, které vytvoří velmi kluzký povrch.

V prvních minutách deště je proto vhodné výrazně zpomalit, vyvarovat se prudkého brzdění i rychlých změn směru.

Mýtus č. 9: Motorka po zimě nepotřebuje kontrolu

Po zimním odstavení je dobré zkontrolovat stav pneumatik, brzd, baterie, světel, provozních kapalin i řetězu. Právě zanedbaná předsezónní údržba bývá příčinou mnoha technických problémů během prvních jarních vyjížděk.

Bezpečná jízda začíná správnými návyky

Mnoho motorkářských mýtů přetrvává už desítky let, přesto dnešní motocykly využívají moderní technologie a mají jiné nároky na provoz i údržbu. Pravidelná kontrola motocyklu, kvalitní výbava a rozumný styl jízdy jsou základem bezpečnosti. Ať už vyrážíte na krátký výlet nebo dlouhou dovolenou, správné návyky vám pomohou užít si každou jízdu naplno a zároveň prodloužit životnost vašeho stroje.

Motorkáři se silnými motocykly, kteří občas zavítají i na závodní okruhy, mají v oblibě jednodílné kombinézy. Ty jsou obvykle šité z hovězí kůže, pružné látky a podšívky. Podivný hrb, který mají na zádech některé kombinézy, pomáhá obtékání vzduchu při vysokých rychlostech a zároveň slouží jako ochrana krční páteře při pádu.

Kupovat kombinézu je třeba osobně a úplně ideální je zkusit si v ní i sednou na motorku. Nutné je mít volné ruce, necítit, že je kombinéza někde nepřiměřeně napnutá a je vhodné také myslet na chránič zad, který bude pod kombinézou. Další chrániče již bývají zabudované přímo v kombinéze, jedná se zejména o chrániče předloktí, lokte a ramene, holeně a kolene. Pod kolenem pak bývá suchý zip, na který se připevňují vyměnitelné slidery.

Pro rychlou jízdu se hodí kombinéza. Může být v pestrých barvách nebo třeba v černé. Foto: new-daytona-675.triumphmotorcycles.com

Levnějším se radši vyhněte. Je totiž lepší připlatit si, když jde o položku, kterou člověk nekupuje každý rok. Tedy pokud koupí kvalitní, levné oblečení moc dlouho nevydrží… Řešení se nabízí, i když je člověk trochu vyšší nebo náročnější a nemůže v obchodech nic sehnat. Šití oblečení na míru je sice dražší, ale komfort je pak o to dokonalejší.

Různé kombinace mají různé barevné provedení – dají se koupit také v barvách závodních stájí – a také různě řešené větrání. Kvalitě a značce také odpovídá cena. Kombinézy na motocykly stojí mezi patnácti a čtyřiceti tisíci korun.

Druhou možností je zvolit kalhoty a bundu. Tuto kombinaci volí ti, kteří chtějí být při cestách na silnicích dobře a bezpečně oblečeni. I zde je ale potřeba mít co nejvíce chráničů pro případ pádu. Naprosto nezbytné jsou chrániče lokte a ramene u bundy. Ta by měla být dostatečně dlouhá, aby ani při posedu na motocyklu nefoukalo řidiči na záda, nesmí být ale moc volná, aby pod ní nefoukalo, to při vyšších rychlostech není nic příjemného. U kalhot jsou potřeba mít chrániče holení a kolen.

Najdou se ale i jezdci, kteří na motorku bez problémů usednou v kraťasech a tílku. Pak ale případný pád dost bolí. Starší motorkáři vzpomínají na svá mladá léta, kdy na Jawě 23 mustang jezdili k vodě za holkami v pantoflích, tričku a kraťasech nebo plavkách. Jiní tak jezdí i dnes, jen se nesmí sepnout ventilátor na chladiči…

Do drsných podmínek?

Něco jiného jsou bundy na enduro. Ty jsou přizpůsobené pro pohyb v terénu a tak jsou nepromokavé (materiál připomínající pogumovaný textil). Také by měly být trochu větší a pestrobarevné. Kromě nich se prodávají i návleky na boty (ty s podrážkou se hůře navlékají a nejsou tolik skladné, bez podrážky se zase mohou zachytit o stupačku) a rukavice („palčáky“ nebrat), které cestu na motocyklu v dešti alespoň trochu zpříjemní.

Oblečení na enduro musí vydržet náročné podmínky. Foto: www.husaberg.cz

Je třeba, aby voda nešla dovnitř, ale pot mohl ven – jasnou volbou zde mohou být funkční materiály jako Goretex nebo Cordura. Vždy se ale jedná o poměrně drahý materiál, Goretex je jistota, co se týká Cordury, zde je několik variant – nejlevnější  s přijatelnými vlastnostmi je Cordura 500D.

Všechny bundy stojí mezi pěti a patnácti tisíci korun, i zde záleží na kvalitě. Ceny jsou rozdílné u kalhoty, ty na enduro jsou nejlevnější (pod 5000), o něco více stojí kalhoty na choopera (kolem 8000) a nejdražší jsou na bike, jejich cena je mezi 8000 a 12000 Kč. Ačkoliv by se to mohlo zdát jasné, sluší se připomenout, že toto oblečení se nikdy nepere v pračce.

Ať už zvolíte oblečení jakékoliv, je třeba mít na paměti, že i v té nejlepší kombinéze se dá spadnout a ani design stejný s nejlepšími světovými závodníky nepřidá majiteli takové kombinéze nic na jeho jezdeckých schopnostech. Zkrátka jezdit stylově nesmí znamenat bezhlavě.