Tím bylo dosavadní šuškandě učiněno zadost a jasně ukázáno, kam že Triumph svými nápady míří. A míří tedy vysoko a s nadstandardní odvahou, protože Bobber motku jen tak nezle pominout.

A jejich Bobber má našlápnuto velmi pěkně, přičemž byl veřejnosti také nestandardně (a nadstandardně) prezentován plně samostatně jako extra kousek v Londýně, nikoli coby součást nějakého veletrhu, jak je zvykem.

Triumph Boneville Bobber má design á la enduro. Tedy žádné parádičky. Zaujme však záď motky, která se stylu Bobberu tak trochu vymyká. Především uchycení zadního kola s velmi pěkným blatníkem, tlumič umně ukrytý pod sedlem pro jednoho (batůžky mají smůlu) a stylový výfukový systém, jehož katalyzátor zakrývá rám, respektive jeho trubky.

Samotný rám je nový a má delší rozvor kol, jež mají černé ráfky a jsou obuty do pneumatik Avon Cobra á la oldschool. Pod sedlem bublá dvanáctistovkový řadový dvouválec jehož další parametry neznáme. Á pro po sedlo – to je skutečně vymakané, jelikož lze měnit jeho postavení směrem nahoru a dolů.

Bobberu nechybí elektronická hejblátka jako vypínatelná kontrola trakce a ABS, a režimy jízdy v normálu a v dešti (road, rain). K dobru dostane Bobber i extra příslušenství, jež lze doobjednat a to čítá více než 130 položek. Čili je opravdu nač se těšit.

Triumph Boneville Bobber lze vidět na veletrhu EICMA v listopadu. Ceny a další parametry budou známy někdy v posledním měsíci letošního roku. A našinec může tenhle kousek vidět u nás na jaře v rámci Motosalonu.

Zdroj foto: Triumph

Tradičním zástupcem kategorie enduro je rakouská značka KTM. V roce 2008 přišla na trh motorka KTM 690 Enduro a o rok později byl přestaven model KTM 690 Enduro R. Jak je v motocyklovém světě zvykem, písmeno „R“ za názvem značí, že tento model je vylepšenou verzí „obyčejného“ endura. Názory na tento zejména marketingový tah se liší, často je totiž písmeno „R“ na karoserii jen pořádně drahým příplatkem v podstatě za nic. U KTM 690 Enduro R tomu tak ale není, tento stroj je brutální verzí starší KTM 690 Enduro a změn je více než hodně.

Tradiční černo-oranžový design doplnila bílá, vypadá to skvěle. Foto: www.ktm.com

Motor je silnější a úspornější

Největších změn se dočkala jednoválcová pohonná jednotka. Vodou chlazený motor LC4 má teď vyšší výkon, celkem 63 koní a hladkou odezvu. K tomu disponuje technologií ride-by-wire, která zlepšuje přenos výkonu. Novinkou je systém využívající dvě různě velké svíčky v každé hlavě válců, což příznivě ovlivňuje spalování. Podařilo se tak snížit spotřebu a s ní samozřejmě i emise, na které je háklivé stále více úředníků po celé Evropě. Jezdec má možnost zvolit ze tří různých mapování motoru. Motor má také delší životnost, servisní intervaly jsou 10 000 km.

Vodou chlazený jednoválcový motor má vyšší výkon a nižší spotřebu. Foto: www.ktm.com

Nový více aerodynamický kryt nádrže přidává vzhledu motorky více dravosti. Tradiční tlumiče od White Power mají zvětšený zdvih na konečných 250 mm, rám je nyní lehčí a pevnější. Nastavení je také velmi snadné, levý a pravý okruh jsou navíc nyní samostatné, což zaručuje ještě více sportovní zážitek. Nový je také digitální budík a karbonový výfuk ladil Akrapovič, o tom zřejmě není třeba více psát.

Není pro prcky

KTM 690 Enduro R, ač prošla optimalizací ergonometrie, není určena pro zrovna menší jezdce, na sedlo ve výšce 930 mm si motorkáři s postavou žokejů budou muset povyskočit. Motorka je také podle KTM určena pro začínající jezdce, protože zaručují velkou radost z jízdy a lepší bezpečnost. Je tomu tak i navzdory tomu, že vyšlo pár chybných tiskových zpráv, kde se uvádělo, že tato motorka je příliš lehká a proto není vhodná pro začínající jezdce. Požadavek pro kategorii A2 předepisuje minimální poměr výkonu a hmotnosti 0,2 kW na 1 kilogram a to je splněno.

Kladem je, že silná stránka motorek KTM, totiž skvělá spojka a brzdy (s odpojitelným systémem ABS), nechybí ani u tohoto modelu a tak je ovladatelnost o něco lepší než u konkurenčních značek. Svůj podíl na tom samozřejmě mají robustní pneumatiky se skvělým handlingem. Při stovce si ale prý KTM 690 Enduro R začíná dělat, co chce. Je to zkrátka stroj do terénu, na lámání rychlostních rekordů jsou jiné motorky.

Brzdy jsou tradičně silnou stránkou KTM, KTM 690 Enduro R modelové verze 2014 má také ABS. Foto: www.ktm.com

Na své si přijdou i příznivci odvážnějšího designu. Původní kombinaci pro KTM typické oranžové a černé doplnila bílá. Černé ráfky vypadají hodně dobře, jen je trochu problém je udržet čisté. Nicméně majitelé podobně výkonných endur obvykle mají mytí už nějak vyřešené.

Motorkáři se silnými motocykly, kteří občas zavítají i na závodní okruhy, mají v oblibě jednodílné kombinézy. Ty jsou obvykle šité z hovězí kůže, pružné látky a podšívky. Podivný hrb, který mají na zádech některé kombinézy, pomáhá obtékání vzduchu při vysokých rychlostech a zároveň slouží jako ochrana krční páteře při pádu.

Kupovat kombinézu je třeba osobně a úplně ideální je zkusit si v ní i sednou na motorku. Nutné je mít volné ruce, necítit, že je kombinéza někde nepřiměřeně napnutá a je vhodné také myslet na chránič zad, který bude pod kombinézou. Další chrániče již bývají zabudované přímo v kombinéze, jedná se zejména o chrániče předloktí, lokte a ramene, holeně a kolene. Pod kolenem pak bývá suchý zip, na který se připevňují vyměnitelné slidery.

Pro rychlou jízdu se hodí kombinéza. Může být v pestrých barvách nebo třeba v černé. Foto: new-daytona-675.triumphmotorcycles.com

Levnějším se radši vyhněte. Je totiž lepší připlatit si, když jde o položku, kterou člověk nekupuje každý rok. Tedy pokud koupí kvalitní, levné oblečení moc dlouho nevydrží… Řešení se nabízí, i když je člověk trochu vyšší nebo náročnější a nemůže v obchodech nic sehnat. Šití oblečení na míru je sice dražší, ale komfort je pak o to dokonalejší.

Různé kombinace mají různé barevné provedení – dají se koupit také v barvách závodních stájí – a také různě řešené větrání. Kvalitě a značce také odpovídá cena. Kombinézy na motocykly stojí mezi patnácti a čtyřiceti tisíci korun.

Druhou možností je zvolit kalhoty a bundu. Tuto kombinaci volí ti, kteří chtějí být při cestách na silnicích dobře a bezpečně oblečeni. I zde je ale potřeba mít co nejvíce chráničů pro případ pádu. Naprosto nezbytné jsou chrániče lokte a ramene u bundy. Ta by měla být dostatečně dlouhá, aby ani při posedu na motocyklu nefoukalo řidiči na záda, nesmí být ale moc volná, aby pod ní nefoukalo, to při vyšších rychlostech není nic příjemného. U kalhot jsou potřeba mít chrániče holení a kolen.

Najdou se ale i jezdci, kteří na motorku bez problémů usednou v kraťasech a tílku. Pak ale případný pád dost bolí. Starší motorkáři vzpomínají na svá mladá léta, kdy na Jawě 23 mustang jezdili k vodě za holkami v pantoflích, tričku a kraťasech nebo plavkách. Jiní tak jezdí i dnes, jen se nesmí sepnout ventilátor na chladiči…

Do drsných podmínek?

Něco jiného jsou bundy na enduro. Ty jsou přizpůsobené pro pohyb v terénu a tak jsou nepromokavé (materiál připomínající pogumovaný textil). Také by měly být trochu větší a pestrobarevné. Kromě nich se prodávají i návleky na boty (ty s podrážkou se hůře navlékají a nejsou tolik skladné, bez podrážky se zase mohou zachytit o stupačku) a rukavice („palčáky“ nebrat), které cestu na motocyklu v dešti alespoň trochu zpříjemní.

Oblečení na enduro musí vydržet náročné podmínky. Foto: www.husaberg.cz

Je třeba, aby voda nešla dovnitř, ale pot mohl ven – jasnou volbou zde mohou být funkční materiály jako Goretex nebo Cordura. Vždy se ale jedná o poměrně drahý materiál, Goretex je jistota, co se týká Cordury, zde je několik variant – nejlevnější  s přijatelnými vlastnostmi je Cordura 500D.

Všechny bundy stojí mezi pěti a patnácti tisíci korun, i zde záleží na kvalitě. Ceny jsou rozdílné u kalhoty, ty na enduro jsou nejlevnější (pod 5000), o něco více stojí kalhoty na choopera (kolem 8000) a nejdražší jsou na bike, jejich cena je mezi 8000 a 12000 Kč. Ačkoliv by se to mohlo zdát jasné, sluší se připomenout, že toto oblečení se nikdy nepere v pračce.

Ať už zvolíte oblečení jakékoliv, je třeba mít na paměti, že i v té nejlepší kombinéze se dá spadnout a ani design stejný s nejlepšími světovými závodníky nepřidá majiteli takové kombinéze nic na jeho jezdeckých schopnostech. Zkrátka jezdit stylově nesmí znamenat bezhlavě.